Mulligan koncept – Dolní kvadrant

Současná fyzioterapie, která čerpá ze stále se rozvíjející medicíny, se neustále mění a zdokonaluje se. Vznikají nové techniky a metody, jejíž cílem je zvýšení efektivity úkonů, zmírnění bolestivosti, přesvědčení pacienta k různým způsobům léčení, vytvoření důvěry k terapeutovi atd. Koncept Briana Mulligana – celá jeho metoda, která se skládá z mnoha různorodých specifických technik, vychází z několik zásad. Aby terapeut ovládl celou metodu a mohl správně použít konkrétní techniky u pacienta, je nutné absolvovat školení akreditované MCTA. V době, kdy se potkáváme s „výměnou generace“ a s ní spojeným vyhledáváním efektivnějších úkonů prováděných u pacienta, je bezpečí prováděné terapie základním kritériem co se týče právní zodpovědnosti. Mulliganova metoda  je specifickou diagnosticko – terapeutickou metodou, která vychází z vývoje medicíny a vědeckých výzkumů (existuje speciální fond rozvoje vědeckých výzkumů v této oblasti). Brian Mulligan zpracoval a následně zveřejnil zásady využití technik „NAG“, „SNAG“, opačné „NAG“ a také mobilizace spojené s pohybem ( tzv. techniky „MWM“) a mnoho dalších. Jedná se o techniky působící přímo na klouby a nepřímo na nervo-svalovou soustavu. Tato metoda má některé části společné s technikami Kaltenborna, Maitlanda nebo Positional Release Techniques. Brian Mulligan je novozélandským fyzioterapeutem, který v 90-tých letech ukázal novou diagnosticko – terapeutickou koncepci kloubní mobilizace spojené s pohybem. Nové pojetí jeho koncepce spočívá mj. ve spojení pasivního pohybu terapeuta a aktivního pohybu pacienta. Mulligan tvrdí, že změny v oblasti pohybového segmentu mohou způsobovat omezení v pohybu a bolest při pohybu. Klíčovým prvkem terapie je odstranit bolest nebolestivým přístupem. Indikace těchto technik je bezpečná a nikdy by neměla vyvolat bolest. Důležitou složkou konceptu je autoterapie, pomocí které pacient udržuje dosaženého efektu terapie.

Pozitivní výsledky Mulligan konceptu nacházíme u pacientů s osteoartritidou, bolestmi zad a krční páteře, bolestmi hlavy a u řady dalších muskuloskeletálních obtíží.

Praktické využití Mulliganovy metody obohacuje manuální terapeuty/fyzioterapeuty o nové znalosti a techniky práce s pacienty s dysfunkcemi v oblasti kloubů páteře a periferních kloubů, s onemocněním meziobratlové ploténky, závratěmi, chronickými bolestivými stavy pohybového aparátu a jinými.

Indikace:

• Akutní bolest způsobená zraněním
• Omezení rozsahu pohybu v důsledku artritických změn na páteři i periferii
• Pooperační stavy spojené s bolestí, omezením rozsahu pohybu, například operace páteře
• Bolesti hlavy způsobené problémy krční páteře
• Závratě s příčinou v krční páteře
• Akutní a chronické distorze hlezna
• Tenisový loket nebo bolesti laterální strany lokte
• Bolestivé stavy kyčelního, kolenního a ramenního kloubu spojené s muskuloskeletálním systémem
• Bolest spojená s pohybem nebo specifickou funkční aktivitou (předklon, vystupování z auta, chůze)

Fotogalerie s kurzu Mulligan konceptu k nahlédnutí zde

Výuka Mulligan konceptu je rozdělena do dvou nezávislých na sobě částí:

• Horní kvadrant – 24 vyučovacích hodin (Horní končetina, krční páteř, hrudní páteř)
• Dolní kvadrant – 24 vyučovacích hodin (Dolní končetina, pánev, křížová kost, bederní páteř)

Pro účast na kurzu „Dolní kvadrant“ není podmínkou ukončení kurzu „Horní kvadrant“ a obráceně.

Po ukončení každé části obdrží účastník kurzu  mezinárodní certifikát od akreditovaného instruktora MCTA (Mulligan Concept Teachers Association), který umožňuje práci s pacientem s využitím jedné z nejmodernějších diagnosticko – terapeutických metod.

Účastníci obou části tohoto kurzu můžou navíc přistoupit ke zkoušce na stupeň Certifikovaného terapeuta Mulligan konceptu (Certified Mulligan Practitioner – CMP) a jejích jména budou následně umístěny na seznam mezinárodní organizace MCTA. Ke zkoušce se lze přihlásit u kteréhokoliv instuktora MCTA na celém světě.

Informace ohledně kurzu k nahlédnutí také na oficiálním portálu Mulligan konceptu.

Program kurzu Dolní kvadrant:

Teoretická část

• úvod do Mulligan konceptu
• teoretické základy Mulligan konceptu
• mechanizmus poziční chyby
• indikace a kontraindikace terapie

Bederní páteř a pánev

• SNAGS pro flexi, extenzi, úklon, rotaci – v sedě
• SNAGS pro flexi, extenzi, úklon, rotaci – ve stoje
• Autoterapie SNAG – ve stoje
• SNAG v poloze „LEV“
• MVM pro SI skloubení

Kyčelní kloub

• MWM kyčelního kloubu
• PRP kyčelního kloubu

Kolenní kloub

• MWM kolenního kloubu

Hlezenní kloubu a chodidlo

• MWM palce a tarzálních kůstek
• MWM metatarzů
• PRP tarzálních kůstek
• MWM hlezenního kloubu

Manuální terapie Briana Mulligana spojená s pohybem umožňuje využívat je u pacientů v nemocnici, i u pacientů léčených ambulantně. Zásobuje pacienty důležitými informacemi týkajícími se vhodného postupu během akcentací příznaků, optimalizuje každodenní činností, tak aby se zabránilo provokaci příznaků nemoci. Připravuje pacienta k prevenci a také k převzetí zodpovědnosti za průběh léčebného procesu. Ve srovnání s konvenčními terapeutickými technikami mobilizace spojené s pohybem (techniky MWM,  NAG, SNAG a spousta dalších) jsou originální a jediné svého druhu i z toho důvodu, že jsou spojením mobilize s prodlouženou fází komprese na konci pohybu při současném provádění aktivního pohybu pacientem ve směru algického rozsahu (Mulligan 1999). Odborná světová literatura popisuje mnoho vědeckých výzkumů a terapeutických programů podle Mulligan konceptu. Týká se to pacientů i s problémy kloubů končetin, i kloubů páteře. Na základě klinických zkušeností s využitím technik popisované metody posluchači odborných kurzů poukazují na pozitivní efekty a jasný a zřetelný systém týkající se práce s pacientem.

Mulligan koncept umožňuje:

• Celkovou bezbolestnost při používání mobilizačních technik
• Funkční zatížení kloubních ploch gravitací
• Spojení pasivního, mobilizačního pohybu v rovině kloubní plochy s aktivním pohybem ve daném kloubu
• Použití komprese na konci nebolestivého rozsahu pohybu
• Provádění určitého počtu opakování výše uvedené terapeutické procedury
• Zadání „domácího úkolu“ pacientovi, spočívajícího v provádění specifických, individuálně cílených cviků